Úroky z prodlení: kolik smí věřitel účtovat a kde je skutečný strop
Nezaplacená faktura, dlužné nájemné nebo pozdě vrácená půjčka – ve všech třech případech běží od prvního dne po splatnosti úrok z prodlení. Nikdo ho nemusí sjednávat, nikdo ho nemusí schvalovat. Vzniká automaticky, ze zákona.
Otázka, kterou si ale většina lidí neklade, zní jinak: kolik smí věřitel skutečně chtít? Odpověď má dvě vrstvy. Ta první je jednoduchá – stát určuje pevnou sazbu, která platí, pokud se strany nedohodly jinak. Ta druhá je zajímavější a méně známá: pokud si věřitel ve smlouvě sjedná vlastní, vyšší sazbu, existuje bod, za kterým mu ji soud vždy smázne. A ten bod není v žádném paragrafu – je v judikatuře.
Tenhle průvodce rozebírá obojí: aktuální zákonnou sazbu pro rok 2026, přesný vzorec výpočtu s příklady v korunách a tu druhou, méně známou hranici, kterou znají právníci, ale málokdo jiný.
Co je úrok z prodlení a kdy vzniká?
Úrok z prodlení je sankce za to, že dlužník nezaplatil peněžitý dluh do data splatnosti. Vzniká dnem následujícím po splatnosti a běží dál, dokud dlužník nezaplatí celou jistinu – je jedno, jestli jde o fakturu mezi firmami, dlužné nájemné, nesplacenou půjčku nebo pozdě vrácenou zápůjčku mezi kamarády.
Právním základem je § 1970 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.): věřitel má nárok na úrok z prodlení automaticky, i kdyby si ho se dlužníkem nikdy výslovně nesjednal. Přesnou výši pak dopočítává nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
V praxi se pod pojmem „úrok z prodlení“ schovávají tři podobné, ale ne totožné situace. Stojí za to je od sebe hned na začátku odlišit:
- Zákonný úrok z prodlení – sazba daná státem, platí automaticky, pokud strany nesjednaly jinak.
- Smluvní úrok z prodlení – strany si ve smlouvě dohodnou vlastní, obvykle vyšší sazbu.
- Úrok z prodlení podle daňového řádu – stejný vzorec, ale jiný mechanismus přepočtu, používá ho finanční úřad.
Všem třem se v tomto článku věnujeme podrobně – se sazbami pro rok 2026 a konkrétními čísly v korunách.
Kolik je úrok z prodlení v roce 2026?
Od 1. 7. 2026 činí zákonný úrok z prodlení 11,75 % ročně. Vychází z repo sazby ČNB platné k prvnímu dni pololetí, ve kterém prodlení vzniklo (3,75 % k 1. 7. 2026), zvýšené o 8 procentních bodů.
| Období vzniku prodlení | Rozhodná repo sazba ČNB | Úrok z prodlení (p.a.) |
|---|---|---|
| 2. pololetí 2026 (od 1. 7. 2026) | 3,75 % | 11,75 % |
| 1. pololetí 2026 (od 1. 1. 2026) | 3,50 % | 11,50 % |
| 2. pololetí 2025 | 3,50 % | 11,50 % |
| 1. pololetí 2025 | 4,00 % | 12,00 % |
| 2. pololetí 2024 | 4,75 % | 12,75 % |
| 1. pololetí 2024 | 6,75 % | 14,75 % |
ČNB o sazbách rozhoduje osmkrát ročně na jednáních bankovní rady, takže se repo sazba – a s ní i budoucí úrok z prodlení – může do dalšího pololetí ještě změnit. Pro odhad budoucích nákladů dluhu se hodí i úroková kalkulačka, kde si spočítáte, jak se úrok nabaluje v čase.
Jak se úrok z prodlení počítá?
Vzorec je jednoduchý a v praxi ho zvládnete i bez kalkulačky:
Zákonný vs. smluvní úrok – v čem je rozdíl?
Zákonná sazba je výchozí bod, ne strop. Smlouva ji smí nahradit – a v praxi u úvěrových smluv, faktur mezi firmami nebo nájemních smluv často nahrazuje. Rozdíl je v tom, odkud nárok pramení a co ho omezuje.
Existuje strop na smluvní úrok z prodlení?
Tady je věc, kterou zákon neřeší, ale kterou by měl znát každý, kdo podepisuje smlouvu se sankcí za prodlení: nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nikde neuvádí maximální možnou smluvní sazbu. Číslo v paragrafu nenajdete. Přesto strop existuje – vytvořila ho judikatura Nejvyššího soudu a potvrdil ji Ústavní soud.
Velký senát Nejvyššího soudu (sp. zn. 31 Cdo 717/2010) řešil spor, kde si strany sjednaly úrok z prodlení 0,5 % denně – to odpovídá zhruba 182,5 % ročně, přes padesátinásobek tehdejšího zákonného úroku. Soud takové ujednání posoudil jako odporující dobrým mravům, a tedy od počátku neplatné. Ústavní soud se pak v navazujícím nálezu vyjádřil ještě přímočařeji: sazba blížící se 0,5 % denně už překračuje ústavně přípustnou mez.
Důležitá poznámka: neexistuje jedno univerzální číslo, které soud automaticky odmítne. Judikatura hodnotí případ od případu – přihlíží k tomu, jaké sazby byly v době podpisu smlouvy obvyklé u srovnatelných úvěrů, jak dlouho prodlení trvalo a jaké okolnosti k dohodě vedly. Sazba, která by u spotřebitelské půjčky vypadala nepřiměřeně, může u krátkodobého obchodního kontraktu mezi profesionály obstát – a naopak.
Proč je u někoho smluvní sazba blízko zákonné a u jiného vysoko nad ní?
Zákonná sazba a judikaturní strop tvoří dolní a horní mez. Kde se v tomto rozpětí konkrétní smlouva ocitne, rozhoduje z velké části vaše bonita klienta – tedy to, jak věřitel vyhodnotí riziko, že mu dluh nesplatíte včas.
Věřitelé při posuzování bonity běžně pracují s ukazateli DTI a DSTI – poměrem celkového dluhu, respektive měsíčních splátek, k vašemu čistému příjmu. Čím hůř tyto poměry vycházejí, tím rizikovější jste pro věřitele a tím vyšší sankci za případné prodlení vám do smlouvy zpravidla nabídne.
Liší se úrok z prodlení u daní, nájmu a mezi firmami?
Základní vzorec – repo sazba plus 8 procentních bodů – je stejný napříč vztahy. Rozdíly jsou v detailech: kdo úrok vymáhá, jestli se sazba v čase přepočítává a co se k úroku ještě přičítá.
Zdroj: Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., zákon č. 280/2009 Sb. (daňový řád), Bonusito.cz, srpen 2026.
Pokud jde o dluh z půjčky a dlouhé prodlení, věřitel může sáhnout k tvrdšímu kroku než jen k úroku – k zesplatnění celé půjčky najednou.
Jak se sazba vyvíjela v čase a proč to řešit?
Sazba úroku z prodlení kopíruje repo sazbu ČNB, a ta se v posledních letech měnila výrazně – od 6,75 % počátkem roku 2024 po dnešních 3,75 %. Pro dlužníka to znamená jednu klíčovou věc: kdy vaše prodlení začalo, tím se určuje sazba na celou jeho dobu.
Reálný dopad: dlužník, jehož prodlení začalo v lednu 2024, platí po celou dobu 14,75 % ročně – i když dnes už je zákonná sazba jen 11,75 %. Naopak dlužník, který se dostal do prodlení až letos v létě, platí nižších 11,75 %. Datum vzniku prodlení tak rozhoduje o ceně dluhu na roky dopředu.
Počítal se úrok z prodlení vždycky z repo sazby?
Ne. Dnešní vzorec – repo sazba plus 8 procentních bodů – platí až od 1. 1. 2014. Předtím se výše úroku z prodlení odvíjela od úplně jiného čísla: diskontní sazby ČNB.
Do dubna 2005 platilo, že úrok z prodlení odpovídá dvojnásobku diskontní sazby platné k prvnímu dni prodlení. Teprve novela z roku 2005 tento mechanismus nahradila výpočtem z repo sazby, tehdy zvýšené o 7 procentních bodů – na dnešních 8 procentních bodů se přešlo až s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
Konkrétní příklady výpočtu úroku z prodlení
Čtyři reálné scénáře s přesnými čísly – od drobné faktury po roční prodlení u půjčky:
Co dělat, když úrok z prodlení narostl a nemůžete zaplatit?
Úrok z prodlení běží dál, dokud nezaplatíte celou jistinu – ignorování dluhu ho jen prodražuje. Nejlepší chvíle na řešení je vždy dřív, než dluh naroste ještě víc.
| Produkt | Výše | RPSN od | Splatnost | Akce |
|---|---|---|---|---|
| Přehled půjček na všechno Srovnání – banky i nebankovní |
1 000 Kč – 10 mil. | od 3,99 % | 1-120 měs. | Srovnat půjčky Partnerský odkaz |
| Konsolidace pro snížení splátek Sloučení více dluhů do jedné levnější splátky |
20 000 – 5 mil. Kč | od 5,9 % | 12-120 měs. | Konsolidovat dluhy Partnerský odkaz |
Partnerský odkaz · bez poplatku pro vás · Jak vyděláváme?
Kdy hrozí exekuce a jak se jí vyhnout?
Úrok z prodlení sám o sobě k exekuci nevede – k tomu potřebuje věřitel exekuční titul, tedy pravomocné rozhodnutí soudu nebo jiný exekuční titul, kterým dluh přizná. Cesta k němu ale bývá kratší, než si lidé myslí: nezaplacená faktura, žaloba, rozsudek pro zmeškání kvůli nereagování na soudní výzvu – a najednou je z běžného dluhu exekuce.
Jakmile exekuce začne, sazba úroku z prodlení se zafixuje k datu zahájení vymáhání a dál se neupravuje, i kdyby repo sazba ČNB mezitím klesla. K jistině a úroku navíc přibydou náklady exekuce a odměna exekutora – celková částka k úhradě tak bývá citelně vyšší než původní dluh.
FAQ – nejčastější dotazy o úrocích z prodlení
Od 1. 7. 2026 činí zákonný úrok z prodlení 11,75 % ročně. Sazba se skládá z repo sazby ČNB platné k prvnímu dni pololetí, v němž nastalo prodlení (3,75 %), zvýšené o 8 procentních bodů. Pro prodlení vzniklá v 1. pololetí 2026 nebo ve 2. pololetí 2025 platí sazba 11,50 % – a zůstává stejná po celou dobu trvání dluhu.
Vzorec je: dlužná částka × roční sazba (%) / 100 × počet dní prodlení / 365. Prodlení začíná dnem následujícím po dni splatnosti a počítá se až do dne skutečné úhrady. Rozhodná je sazba platná k prvnímu dni pololetí, kdy prodlení vzniklo – ta se pak už po celou dobu prodlení neupravuje.
Zákon žádné konkrétní horní číslo pro smluvní úrok z prodlení nestanovuje. Velký senát Nejvyššího soudu (sp. zn. 31 Cdo 717/2010) ale opakovaně posoudil sazbu 0,5 % denně (asi 182,5 % ročně) jako odporující dobrým mravům – takové ujednání je pak neplatné a věřiteli náleží jen zákonná sazba. Ústavní soud potvrdil, že sazba blížící se 0,5 % denně už překračuje ústavně přípustnou mez. Konkrétní hranici ale soud posuzuje vždy individuálně.
Zákonný úrok náleží věřiteli automaticky ze zákona (§ 1970 OZ), i když si ho strany výslovně nesjednaly – jeho výši určuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Smluvní úrok si strany dohodnou samy a smí být i vyšší. Smluvní ujednání má přednost před zákonnou sazbou, ale nesmí odporovat dobrým mravům – jinak ho soud prohlásí za neplatné.
Ne. Úrok z prodlení vzniká automaticky ze zákona v okamžiku, kdy dlužník nezaplatí do data splatnosti – upomínka není podmínkou nároku. Věřitel musí jen prokázat existenci dluhu a datum jeho splatnosti.
Základní sazba podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. platí stejně pro spotřebitele, nájem i vztahy mezi podnikateli, pokud si strany nesjednaly jinak. U vzájemných závazků mezi podnikateli navíc věřiteli náleží minimálně 1 200 Kč jako paušální náhrada nákladů spojených s vymáháním pohledávky.
Sazba je stejná – repo sazba ČNB plus 8 procentních bodů (§ 252 daňového řádu). Rozdíl je v mechanismu: u soukromoprávního dluhu se sazba stanoví jednou na začátku prodlení, zatímco u daní se přepočítává podle repo sazby platné na začátku každého dalšího pololetí, dokud dluh trvá. Finanční úřad navíc úrok promíjí, pokud daň doplatíte do 4 pracovních dnů po splatnosti.
Poplatek z prodlení byl samostatný sankční institut podle starého občanského zákoníku, používaný hlavně u nájemného. Od 1. 1. 2014, kdy nabyl účinnosti nový občanský zákoník, ho nahradil jednotný úrok z prodlení podle § 1970. Pojem se v běžné řeči používá dodnes, právně ale odpovídá témuž úroku z prodlení jako u jakéhokoli jiného dluhu.
Ano, pokud se na tom strany výslovně dohodnou ve smlouvě – smluvní volnost funguje oběma směry. V praxi se to u spotřebitelských smluv téměř neděje, protože nižší úrok z prodlení oslabuje motivační funkci sankce. Bez výslovné dohody platí vždy zákonná sazba.
Kontaktujte věřitele ještě před tím, než dluh naroste ještě víc – řada poskytovatelů nabízí odložení splátky nebo splátkový kalendář. Pokud dluh přesahuje vaše možnosti dlouhodobě, zvažte konsolidaci nebo se poraďte s neziskovou dluhovou poradnou. Ignorování dluhu situaci jen prodraží.
Závěr: co si z toho odnést
Zákonná sazba je pro rok 2026 jasná – 11,75 % ročně od letošního léta, 11,50 % pro prodlení, která začala dřív. Vzorec výpočtu zvládnete i ručně: jistina krát sazba krát dny prodlení děleno 365.
Co je ale důležitější než samotné číslo, je princip za ním. Pokud podepisujete smlouvu, kde je smluvní sankce za prodlení vyšší než zákonná sazba, zeptejte se sami sebe, jestli je ta sazba přiměřená – nebo jestli se blíží hranici, kterou by soud v případě sporu zrušil. Zákonná sazba je bezpečný základ. Cokoli výrazně nad ní stojí za druhé přečtení smlouvy.
„Nejčastější dotaz, který k tomuto tématu dostáváme, zní: ‚může si věřitel účtovat, co chce?‘ Odpověď je ne – jen to málokdo ví, protože to číslo není v žádném zákoně. Je v rozsudcích. Pokud vám někdo nabízí smlouvu se sankcí za prodlení výrazně nad běžný standard, klidně se zeptejte, jak ji obhájí u soudu.“
Tento článek má informační charakter a nepředstavuje právní ani finanční poradenství. Obsah byl zpracován redakcí Bonusito.cz na základě veřejně dostupných informací a legislativy platné k datu publikace. Sazby úroku z prodlení se mění podle rozhodnutí bankovní rady ČNB – vždy si ověřte aktuální hodnotu přímo u ČNB nebo v aktuálním znění nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Některé odkazy jsou partnerské – více v naší politice monetizace.
