[PRŮVODCE] Diskontní sazba ČNB 2026 – co to je, jak funguje a jak se vyvíjela od roku 1990
Diskontní sazba je pojem, který slýcháme při každém rozhodnutí bankovní rady ČNB. Přesto ji většina lidí zaměňuje s repo sazbou nebo si myslí, že jde o něco, co se jich netýká. Přitom právě tato sazba – a její pohyby – spolurozhodují o tom, kolik dostanete na spořicím účtu a kolik zaplatíte za hypotéku.
Tahle stránka shrnuje všechno podstatné: co diskontní sazba ve skutečnosti dělá, jak se liší od repo a lombardní sazby, a jak vypadal celý její vývoj od roku 1990 do dnes. Včetně interaktivní tabulky přímo z dat ČNB.
Co je diskontní sazba?
Diskontní sazba je nejnižší ze tří klíčových úrokových sazeb České národní banky. ČNB ji vyhlašuje jako roční procentní sazbu a používá ji k úročení přebytečné likvidity – tedy peněz, které komerční banky ukládají přes noc u centrální banky (tzv. overnight depozita).
Zjednodušeně: když má komerční banka na konci pracovního dne víc peněz, než potřebuje, může je přes noc zaparkovat u ČNB. Odměnou je právě diskontní sazba. Je to v podstatě spodní hranice pro úrokové sazby – žádná banka nepůjčí levněji, než kolik dostane za bezrizikové uložení u centrální banky.
Název „diskontní sazba“ má historické kořeny v době, kdy centrální banky eskontovaly (odkupovaly) směnky od komerčních bank za cenu odvozenou od této sazby. Dnes má funkci referenčního minima v systému měnové politiky.
Tři klíčové sazby ČNB – jak se liší
ČNB pracuje se třemi sazbami najednou. Každá má jinou funkci a vždy se drží ve vzájemném vztahu – odchylují se o přesně 1 procentní bod. Pohybují se synchronně: když bankovní rada změní repo sazbu, změní se automaticky i diskontní a lombardní.
| Sazba | Funkce | Kdo platí komu | Platí od |
|---|---|---|---|
| Diskontní 2,50 % | Úrok za overnight vklady bank u ČNB | ČNB platí komerční bance | 9. 5. 2025 |
| Repo (2T) 3,50 % | Hlavní nástroj měnové politiky – 2týdenní repo operace | ČNB stahuje likviditu od bank | 2. 8. 2024 |
| Lombardní 4,50 % | Úrok za overnight výpůjčky bank od ČNB | Komerční banka platí ČNB | 2. 8. 2024 |
Aktuální diskontní sazba ČNB v roce 2026
Od 9. května 2025 je diskontní sazba ČNB na úrovni 2,50 % ročně. To je výsledek dlouhého cyklu snižování, který ČNB zahájila v prosinci 2023 jako reakci na klesající inflaci.
Za pouhých 17 měsíců (prosinec 2023 – květen 2025) klesla diskontní sazba o 3,25 procentního bodu. To je historicky nejrychlejší cyklus snižování v historii ČNB. Srovnání: cyklus zvyšování v letech 2021–2022 trval 20 měsíců a přidal přes 5,9 procentního bodu.
Vývoj diskontní sazby ČNB od roku 1990 do 2026
Za 35 let prošla diskontní sazba třemi výraznými cykly. Od 4 % při vzniku ČNB přes dramatický peak 13 % v roce 1997, pak dlouhým sestupem k nule a nedávným rychlým výstupem a opět sestupem. Každý zlom odpovídá konkrétní ekonomické události.
Kompletní historická tabulka diskontní sazby ČNB (1990–2025)
Níže je kompletní přehled všech změn diskontní sazby od roku 1990, přesně tak, jak je zveřejnila ČNB. Data jsou rozdělena do časových úseků pro přehlednost – kliknutím na každou sekci ji rozbalíte.
| Platná od | Diskontní sazba | Kontext |
|---|---|---|
| 1. 1. 1990 | 4,00 % | Vznik samostatné měnové politiky ČNB (tehdy SBČS) |
| 1. 4. 1990 | 5,00 % | První zvýšení v rámci liberalizace cen |
| 1. 10. 1990 | 7,00 % | Reakce na rostoucí inflaci |
| 11. 11. 1990 | 8,50 % | Zrychlování inflace |
| 1. 1. 1991 | 10,00 % | Liberalizace cen – inflační šok |
| 8. 9. 1991 | 9,50 % | Mírné uvolňování |
| 25. 3. 1992 | 9,00 % | Postupné snižování |
| 26. 8. 1992 | 8,00 % | Stabilizace ekonomiky |
| 30. 12. 1992 | 9,50 % | Rozdělení Československa – měnová nejistota |
| 10. 6. 1993 | 8,00 % | Stabilizace po vzniku ČR |
| 24. 10. 1994 | 8,50 % | Mírné zvýšení |
| 26. 6. 1995 | 9,50 % | Ekonomický přehřev |
| 21. 6. 1996 | 10,50 % | Přehřátí a rostoucí deficit B/Ú |
| 27. 5. 1997 | 13,00 % | Spekulativní útok na CZK – historické maximum |
| 14. 8. 1998 | 11,50 % | Uklidňování situace |
| 27. 10. 1998 | 10,00 % | Uvolňování po krizi |
| 23. 12. 1998 | 7,50 % | Výraznější pokles |
| 12. 3. 1999 | 6,00 % | Dezinflační politika |
| 3. 9. 1999 | 5,50 % | Pokračování snižování |
| 27. 10. 1999 | 5,00 % | Nízká inflace |
| Platná od | Diskontní sazba | Kontext |
|---|---|---|
| 23. 2. 2001 | 4,00 % | Nízká inflace – snižování |
| 27. 7. 2001 | 4,25 % | Krátkodobé zvýšení |
| 30. 11. 2001 | 3,75 % | Reakce na 9/11 – uvolňování globálně |
| 22. 1. 2002 | 3,50 % | Dezinflace |
| 1. 2. 2002 | 3,25 % | Pokračování snižování |
| 26. 4. 2002 | 2,75 % | Nízká inflace |
| 26. 7. 2002 | 2,00 % | Povodňová krize – stimulace |
| 1. 11. 2002 | 1,75 % | Deflační tlaky |
| 31. 1. 2003 | 1,50 % | Pokračování |
| 26. 6. 2003 | 1,25 % | Přiblížení k ECB |
| 1. 8. 2003 | 1,00 % | Historicky nízká (tehdy) |
| 25. 6. 2004 | 1,25 % | Vstup do EU – mírné zvýšení |
| 27. 8. 2004 | 1,50 % | Růst ekonomiky |
| 28. 1. 2005 | 1,25 % | Snížení |
| 1. 4. 2005 | 1,00 % | Nízká inflace |
| 29. 4. 2005 | 0,75 % | Další snížení |
| 31. 10. 2005 | 1,00 % | Zvýšení – ekonomický růst |
| 28. 7. 2006 | 1,25 % | Cyklus zvyšování |
| 29. 9. 2006 | 1,50 % | Růst inflace |
| 1. 6. 2007 | 1,75 % | Předkrizový peak přibližování |
| 27. 7. 2007 | 2,00 % | Vrchol před GFC |
| 31. 8. 2007 | 2,25 % | Subprime – nejistota |
| 30. 11. 2007 | 2,50 % | Pokračování zvyšování |
| 8. 2. 2008 | 2,75 % | Peak před krizí |
| 8. 8. 2008 | 2,50 % | Krize začíná dopadat |
| 7. 11. 2008 | 1,75 % | Globální finanční krize – Lehman |
| 18. 12. 2008 | 1,25 % | Prudké snižování |
| 6. 2. 2009 | 0,75 % | Recese |
| 11. 5. 2009 | 0,50 % | Pokračování |
| 7. 8. 2009 | 0,25 % | Blízko nule |
| 1. 10. 2012 | 0,10 % | Nová dezinflace |
| 2. 11. 2012 | 0,05 % | Technická nula – historické minimum (tehdy) |
| Platná od | Diskontní sazba | Kontext |
|---|---|---|
| 3. 8. 2018 | 0,25 % | Normalizace po dlouhé nule |
| 27. 9. 2018 | 0,50 % | Přehřívání ekonomiky |
| 2. 11. 2018 | 0,75 % | Pokračování cyklu |
| 3. 5. 2019 | 1,00 % | Normalizace |
| 7. 2. 2020 | 1,25 % | Těsně před covidem |
| 17. 3. 2020 | 0,75 % | Covid-19 – první reakce ČNB |
| 27. 3. 2020 | 0,05 % | Covid – technická nula, mimořádné snížení |
| 1. 10. 2021 | 0,50 % | Inflace začíná stoupat |
| 5. 11. 2021 | 1,75 % | Prudký skok – inflace 6 %+ |
| 23. 12. 2021 | 2,75 % | Pokračování prudkého zvyšování |
| 4. 2. 2022 | 3,50 % | Inflace přes 10 % |
| 1. 4. 2022 | 4,00 % | Válka na Ukrajině – energetická krize |
| 6. 5. 2022 | 4,75 % | Inflace 14 %+ |
| 23. 6. 2022 | 6,00 % | Historické maximum od roku 1999 – inflace 17 % |
| 22. 12. 2023 | 5,75 % | První snížení – inflace klesá |
| 9. 2. 2024 | 5,25 % | Pokračování snižování |
| 21. 3. 2024 | 4,75 % | Inflace blízko cíle |
| 3. 5. 2024 | 4,25 % | Rychlý sestup |
| 28. 6. 2024 | 3,75 % | Inflace splněna |
| 2. 8. 2024 | 3,50 % | Neutrální pásmo |
| 26. 9. 2024 | 3,25 % | Opatrný sestup |
| 8. 11. 2024 | 3,00 % | Podzimní snížení |
| 7. 2. 2025 | 2,75 % | Únorové zasedání |
| 9. 5. 2025 | 2,50 % | Aktuální sazba ke dni publikace |
Klíčová období a historické mezníky diskontní sazby
Jak diskontní sazba ovlivňuje spoření a bankovní účty
Diskontní sazba neovlivňuje úroky na spořicích účtech přímo – ale nepřímo je to zásadní vztah. Funguje to takto: čím vyšší je diskontní (a repo) sazba, tím víc stojí peníze na trhu. Banky to promítají do ceny vkladů i úvěrů.
| Období | Repo sazba | Diskontní sazba | Průměr sazby na spořicích účtech |
|---|---|---|---|
| 2012–2018 | 0,05 % | − | ~0,1–0,3 % (prakticky nula) |
| 2019–2020 | 1,5–2,0 % | 0,5–1,25 % | ~1,5–2,0 % |
| 2020–2021 (covid) | 0,25 % | 0,05 % | ~0,1–0,5 % |
| 2022 (peak) | 7,00 % | 6,00 % | ~5,5–7,5 % (spořicí boom) |
| 2023 | 7,00 % | 6,00 % | ~5–6,5 % (stále atraktivní) |
| 2024 | 3,75 → 3,50 % | 2,75 → 2,50 % | ~3,0–4,5 % (klesající) |
| 2025 (aktuálně) | 3,50 % | 2,50 % | ~2,5–3,5 % (normalizace) |
S diskontní sazbou ČNB na 2,50 % je čas porovnat, která banka nabízí nejvyšší výnosy na spořicích a termínovaných účtech. Rozdíl může být i stovky korun ročně.
Spořicí účty – aktuální sazby po rozhodnutí ČNBPřehled bankovních účtů na Bonusito.cz – aktualizováno červen 2026
Vliv diskontní sazby na hypotéky a spotřebitelské úvěry
Diskontní sazba a hypoteční sazby – to není přímý vztah, ale nepřímý. Hypotéky jsou dlouhodobé produkty a jejich sazba se tvoří na základě tržního výnosu státních dluhopisů (IRS swapů), ne přímo podle sazby ČNB. Přesto mezi nimi existuje silná korelace.
Jak se změny diskontní sazby projeví ve splátce? Zjistěte to v kalkulačce spotřebitelského úvěru — kalkulačka zohlední aktuální tržní podmínky.
Co je diskontní úvěr a diskontní sazba v kontextu podnikání
Pojem „diskontní sazba“ se používá i mimo měnovou politiku – v korporátních financích a oceňování podniků. Tady jde o trochu jinou věc a je dobré je odlišovat.
FAQ – Nejčastější dotazy o diskontní sazbě ČNB
Diskontní sazba ČNB je nejnižší ze tří klíčových úrokových sazeb centrální banky. Říká, kolik procent ročně ČNB platí komerčním bankám za přebytečné peníze, které u ní banky parkují přes noc. Ke červnu 2026 platí 2,50 %. Je to prakticky spodní hranice pro cenu peněz v ekonomice.
Od 9. května 2025 je diskontní sazba ČNB 2,50 % ročně. Repo sazba je 3,50 %, lombardní sazba 4,50 %. ČNB plánuje sazby postupně snižovat, tempo dalšího vývoje závisí na inflaci a ekonomickém růstu. Aktuální hodnotu vždy najdete na cnb.cz v sekci Měnová politika.
Repo sazba (3,50 %) je hlavním nástrojem měnové politiky – ČNB ji používá při dvoutýdenních operacích stahování likvidity od bank. Diskontní sazba (2,50 %) je nižší a platí se za overnight vklady bank u ČNB. Jsou vždy přesně 1 procentní bod od sebe. Lombardní sazba je naopak 1 % nad repo sazbou a jde o cenu krátkodobých půjček bank od ČNB.
Historické maximum: 13,00 % od 27. 5. 1997 – reakce na spekulativní útok na korunu. Historické minimum: 0,05 % – poprvé od 2. 11. 2012 (dlouhodobá dezinflace), podruhé od 27. 3. 2020 (covid-19). Na 0,05 % sazba setrvala celkem přibližně 9 let v různých obdobích.
ČNB snižuje sazby od prosince 2023, protože spotřebitelská inflace v ČR klesla k 2% cíli. V roce 2022 a 2023 byla inflace extrémně vysoká (přes 17 %) a ČNB musela tvrdit sazby na 7 %. Po návratu inflace k normálu není nutné tak restriktivní nastavení. Tempo dalšího snižování závisí hlavně na inflaci a vývoji ekonomiky v eurozóně.
Kompletní historii diskontní sazby od roku 1990 zveřejňuje ČNB zdarma na cnb.cz/cs/casto-kladene-dotazy – ke stažení i ve formátu .txt. Podrobnější časové řady jsou v databázi ARAD na webu ČNB.
Nepřímo, přes repo sazbu. Banky krátkodobě investují nadbytečnou likviditu na peněžním trhu, kde sazby kopírují repo sazbu ČNB. Čím vyšší repo (a diskontní) sazba, tím víc si mohou dovolit nabídnout na vkladech. V roce 2022–2023 spořicí účty nabízely 5–7 %, v roce 2025 se sazby pohybují kolem 2,5–3,5 %.
Bankovní rada ČNB – sedmičlenný orgán složený z guvernéra, dvou viceguvernérů a čtyř dalších členů jmenovaných prezidentem republiky. Schází se zpravidla 8× ročně. Rozhodnutí jsou přijímána hlasováním a zveřejňována v den zasedání. Diskontní sazba se mění vždy o stejný počet bazických bodů jako repo sazba.
Nepřímo a se zpožděním. Hypoteční sazby vychází z dlouhodobých swapových sazeb (IRS), ne přímo z repo sazby. Ty jsou ale ovlivněny inflačními očekáváními a nastavením ČNB. Efekt se projeví typicky za 2–6 měsíců. Při snižování sazeb ČNB v roce 2024 klesaly postupně i hypotéky – z přibližně 5,5 % na 4–4,5 %.
PRIBOR (Prague Interbank Offered Rate) je referenční sazba, za kterou si banky navzájem půjčují na pražském mezibankovním trhu. Pohybuje se v blízkosti repo sazby ČNB. Diskontní sazba tvoří spodní hranici – banka nikdy nepůjčí levněji, než kolik dostane od ČNB za overnight vklad. PRIBOR ovlivňuje cenu krátkodobých úvěrů a variabilních hypoték.
V kontextu finanční analýzy a oceňování firem se jako „diskontní sazba“ označuje míra, kterou analytici diskontují (přepočítávají) budoucí cash flows na jejich současnou hodnotu. Typicky jde o WACC (Weighted Average Cost of Capital). Nesouvisí přímo se sazbou ČNB, ale bezriziková sazba státních dluhopisů – odvozená od nastavení ČNB – je jejím základním vstupem.
Závěr – co si z vývoje diskontní sazby vzít
Diskontní sazba ČNB je víc než jen číslo v tiskové zprávě. Za 35 let prošla rozsahem od 4 % přes dramatické maximum 13 % až po technickou nulu a zpět k dnešním 2,5 %. Každý zlom odrážel konkrétní krizi nebo změnu ekonomické situace – transformaci, měnový útok, globální finanční krizi, covid, inflaci.
Pro obyčejného člověka to není abstraktní ekonomika. Je to přímá linka k tomu, kolik vydělá spořicí účet a kolik zaplatí za hypotéku. Sledovat rozhodnutí ČNB a rozumět tomu, co za nimi stojí, není jen pro ekonomy.
„Z celé historie mě vždy fascinuje rok 1997. Spekulativní útok na korunu, sazby na 13 %, a přesto to ČNB ustála. Dnešní 2,5 % vypadá jako pohoda – ale za 3 roky mohly být sazby zase jinde. Sledovat ČNB stojí za to.“
Tento článek má informační charakter a nepředstavuje finanční poradenství. Obsah byl zpracován redakcí Bonusito.cz na základě veřejně dostupných dat ČNB. Údaje o sazbách platí ke dni publikace – vždy ověřte aktuální hodnoty přímo na webu cnb.cz. Některé odkazy jsou partnerské – více v naší politice monetizace.
