Zadluženost českých domácností: aktuální data a vývoj (2026)

Kolik vlastně dluží české domácnosti? Odpověď závisí na tom, koho se ptáte. Česká národní banka sleduje jen bankovní úvěry a hlásí částku kolem 2,67 bilionu korun. Registry bankovních i nebankovních věřitelů ale ukazují číslo mnohem vyšší – 4,22 bilionu korun ke konci prvního čtvrtletí 2026.

Oba údaje jsou správné, jen měří jinou věc. V tomto přehledu projdeme aktuální data, jejich vývoj v čase, strukturu dluhu podle typu úvěru i podle kraje a ukážeme, kde leží hranice, za kterou se zadluženost mění v problém.

Kolik dluží české domácnosti v roce 2026

Celková zadluženost českých domácností dosáhla ke konci prvního čtvrtletí 2026 částky 4,22 bilionu korun, meziročně o 14 % (527 miliard Kč) více. Vyplývá to z dat registru CBCB, který sdružuje bankovní i nebankovní věřitele evidované v BRKI a NRKI.

Samotné bankovní úvěry, které měsíčně zveřejňuje Česká národní banka, dosáhly v dubnu 2026 hodnoty 2,67 bilionu korun – meziročně o 236 miliard Kč více. Rozdíl mezi oběma čísly ukazuje, jak velkou roli hrají na trhu nebankovní poskytovatelé, stavební spořitelny a splátkové společnosti.

Bankovní dluh vs. celkový registrovaný dluh – v čem je rozdíl

ČNB do svých statistik počítá pouze úvěry poskytnuté bankami a pobočkami zahraničních bank působících v ČR. Registry CBCB navíc zahrnují nebankovní společnosti, stavební spořitelny, leasingové a splátkové prodejce – proto je celková částka vyšší téměř o 1,5 bilionu korun.

Pro čtenáře, kteří chtějí porovnat vlastní situaci s trhem, je proto důležité vědět, s jakým číslem pracují. Pokud máte úvěr jen u banky, srovnávejte se s údaji ČNB. Pokud splácíte i nebankovní půjčku nebo splátkový prodej, blíž vaší realitě je souhrnné číslo CBCB.

Jak se zadluženost domácností vyvíjela

Dluh českých domácností roste dlouhodobě, ale tempo růstu se v posledních dvou letech zrychlilo. Zatímco v roce 2000 tvořil dluh domácností jen 12 % jejich hrubého disponibilního příjmu, dnes je to podle odhadů ČNB výrazně přes polovinu ročního příjmu průměrné domácnosti.

Hypotéky vs. spotřebitelské úvěry – struktura dluhu

Naprostou většinu dluhu českých domácností tvoří úvěry na bydlení. Podle registru CBCB dosáhly hypotéky a úvěry ze stavebního spoření na konci 1. čtvrtletí 2026 objemu 3,52 bilionu korun, meziročně o 15 % více. Spotřebitelské úvěry – tedy peníze na auto, úvěry na bydlení a rekonstrukce nebo běžnou spotřebu – činily 702,2 miliardy Kč, o 12 % více než rok předtím.

Z hlediska rizika jsou obě kategorie jinde. U hypoték je poměr dlužné částky k splátce (delikvence) nízký – necelé 1 % objemu, protože úvěr je jištěný nemovitostí a banky prověřují bonitu žadatele podle ukazatelů DTI a DSTI. U spotřebitelských úvěrů je situace horší: přes 184 000 lidí, tedy 8 % dlužníků, je v prodlení a delikventní částka dosahuje 33,2 miliardy Kč.

Zadluženost podle krajů – kde je situace nejhorší

Zadluženost není v Česku rozložená rovnoměrně. Nejhůř jsou dlouhodobě na tom pánevní a strukturálně postižené regiony – Ústecký a Karlovarský kraj, kde s exekucí bojuje 12–13 % obyvatel starších 15 let. V některých obcích těchto krajů má exekuci téměř polovina dospělých obyvatel.

Exekuce v číslech – kolik lidí skutečně nezvládá splácet

Na začátku roku 2025 evidovala Exekutorská komora ČR přes 3,2 milionu aktivních exekucí proti 607 000 fyzickým osobám. Od vrcholu v roce 2017, kdy exekuci řešilo zhruba 863 000 lidí, se počet dlužníků snížil o víc než čtvrtinu – díky konsolidacím řízení i legislativním změnám.

Pokud vám hrozí podobná situace, nejlepší chvíle na řešení je vždy dřív, než exekutor skutečně zasáhne. Postup, jak situaci řešit krok za krokem, najdeme níže – a pokud už exekuce běží, popisujeme celý proces v článku o průběhu exekuce.

Insolvence a osobní bankroty – jak se situace vyvíjí

Počet osobních bankrotů (oddlužení) po letech růstu mírně klesá. Podle analýzy CRIF soudy do konce dubna 2026 vyhlásily 5 139 osobních bankrotů, meziročně o 8 % méně. Trend naznačuje, že část dlužníků řeší situaci dřív, než musí sáhnout k insolvenci – mimo jiné díky odkladům splátek a konsolidacím.

Pokud zvažujete oddlužení, kompletní podmínky pro rok 2026 i celý průběh popisujeme v průvodci insolvencí. Řešení není ostuda – je to nástroj, jak legálně začít znovu.

Co je bezpečná míra zadluženosti – ukazatele DTI a DSTI

Bezpečná míra zadluženosti se nejčastěji měří dvěma ukazateli, které používá i ČNB při doporučeních bankám: DTI (Debt to Income – poměr celkového dluhu k ročnímu čistému příjmu) a DSTI (Debt Service to Income – poměr měsíčních splátek k měsíčnímu příjmu).

Tyto limity platí primárně pro hypotéky, princip je ale použitelný pro jakýkoli typ úvěru. Pokud vaše měsíční splátky přesahují 40 % čistého příjmu domácnosti, blížíte se hranici, kterou finanční poradci i banky považují za rizikovou. Vlastní bonitu a schopnost splácet si můžete ověřit ještě před podáním žádosti o úvěr.

Proč zadluženost domácností v Česku roste

Jak zjistit vlastní míru zadluženosti

FAQ – nejčastější otázky o zadluženosti domácností

Závěr: čísla rostou, ale problém se dá měřit a řešit

Zadluženost českých domácností v roce 2026 roste rychleji než v předchozích letech, hlavně kvůli oživení hypotečního trhu. Zároveň ale klesá počet lidí v exekuci i počet osobních bankrotů – ukazuje to, že velká část domácností svůj dluh zvládá, a problém se koncentruje u menší, ale hůř postižené skupiny lidí.

Vlastní míru zadluženosti si dokážete spočítat během pár minut. Sledujte poměr splátek k příjmu, kontrolujte registry a než si vezmete další úvěr, ověřte si přesnou splátku a RPSN předem.

Informativní obsah · nezávislé srovnání · Jak vyděláváme? (viz zdroje níže)

Tento článek má informační charakter a nepředstavuje finanční ani investiční poradenství. Data pocházejí z veřejně dostupných zdrojů ČNB, CBCB, Exekutorské komory ČR a CRIF a jsou aktualizována kvartálně po zveřejnění nových statistik. Přesné hodnoty se mohou lišit podle metodiky jednotlivých institucí – vždy uvádíme zdroj a datum měření. Některé odkazy na webu jsou partnerské – více v naší politice monetizace.